- Cíle výzkumu: Výzkum veřejného mínění zaměřený přímou volbu prezidenta.
- Datum sběru: 10. 2. 2012
- Počet respondentů: 654
- Metoda výzkumu: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli agentury SC&C
- Cílová skupina: občané České republiky, starší 18 let (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání respondenta a podle velikosti obce v rámci krajů)
- Zpracování dat: dotazníky byly podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS.
Ochota zúčastnit se volby nové hlavy státu jako volič vyjadřuje s naprostou jistotou téměř polovina populace (ještě v září to bylo více než 50%).
Ochota je typicky vyšší v případě vyšších stupňů vzdělání a také u mužů, ale vůbec nesouvisí s věkem. Výrazně častěji deklarují jednoznačnou ochotu lidé z Prahy a okolí, na Moravě je patrný sice pozitivní ale mírně váhavý postoj.
S plánem účasti souvisí samozřejmě také názor na prospěšnost této volby – jakmile jsem jako občan rád, že přímá volba je, tak mám téměř 75%-ní pravděpodobnost, že budu ochoten se volby také účastnit. V případě, že volbu neguji, tak se volby zúčastním s 30%-ní pravděpodobností.
Nejvíce budou voliči vyžadovat, aby jejich kandidát na prezidenta měl jasné majetkové poměry.
Je to zcela jistě reakce na současnou situaci, kdy se odhalují korupční kauzy vysoce postavených osob a lidé cítí do značné míry roztrpčení nad mírou korupce a nejasných výsledků šetření.
Nicméně jednotlivé předložené vlastnosti jsou pro voliče relativně důležité všechny s výjimkou víry v boha.
Přesto najdeme v pohledu na 6 vlastností významné rozdíly: nejstarší generace klade kromě majetkové „bezúhonnosti“ velmi vysoký význam spořádanému rodinnému životu, který naopak nejmladší generace bere v úvahu až téměř na posledním místě. Víra v boha má výrazně větší kredit opět u nejstarších osob a také tradičně na Moravě.
V případě konkrétních jmen kandidátů se již v září 2011 ukázalo, že lidé si přejí kandidaturu Jana Fischera a Jana Švejnara. Tehdy to deklarovalo cca 25%, současná čísla to potvrzují. Jan Fischer se „ziskem“ 25% ze všech dotázaných se umístil na prvním místě těchto jmenných preferencí, druhé místo s odstupem obsadil právě zmíněný Jan Švejnar. Tento vysokoškolský profesor je ovšem nejčastěji zmiňovaným jménem při druhé volbě. Třetí místo obsazuje další nestranický kandidát Tomio Okamura
a potvrzuje tak, že lidé v případě přímé volby opouštějí stranický styl rozhodování.
A kdo preferuje koho? Ženy výrazně častěji podporují M. Němcovou, ale i přesto u nich získává pouze 9%, naopak M. Zeman je častěji vybírán muži. S věkem souvisí výběr Tomio Okamury – je sympatický především mladým do 29 let, čím starší člověk bude vybírat, tím jeho šance budou více a více klesat. Jan Švejnar naopak mladým blízký není a jeho voličská skupina je především ve věku 45 let a více. Jan Fischer má své preference rovnoměrně rozložené mezi všechny sociodemografické skupiny a také mezi příznivci všech politických stran.
Článek a video naleznete ZDE.
